Zní to jako scéna z nepovedeného sci-fi filmu. Sednete si k večeři a jako přílohu si dáte… nastrouhanou platební kartu. Bohužel, podle studie Světového fondu na ochranu přírody (WWF) to není sci-fi, ale realita. Průměrný člověk týdně do svého těla dostane zhruba 5 gramů mikroplastů. Což je přesně váha jedné kreditky. Mikroplasty najdete v každé vodě, ve vaší studni i v balné vodě v obchodě Pijeme je, jíme je, dýcháme je. Jsou všude. Kde se tam vzaly mikroplasty? (A proč je či

Ruku na srdce – věříte své vodárně? A věříte potrubí? Pokud odpovídáte ANO. Tak proč, když ke mně přijdou klienti s vzorkem vody, často naměříme rez, měď nebo nedejbože olovo? Odpověď se skrývá pod zemí. Je to příběh o tom, co se stane na těch několika kilometrech mezi vodárnou a vaší sklenicí. Staré potrubí Vám zadělává na problém s těžkými kovy Infrastruktura, kterou nevidíte (ale těžké kovy pijete) Představte si, že si objednáte večeři z restaurace. Kuchař ji uvaří, naserv

Když se řekne „špinavá voda“, většina lidí si představí zakalenou tekutinu nebo bakterie. Když se řekne „chemie ve vodě“, napadne nás chlor. Ale ve vaší vodě číhá něco mnohem zákeřnějšího. Něco, co není vidět, často ani cítit, a co nezmizí, ani když vodu uvaříte na čaj. Trihalomethany je vedlejší produkt desinfekce vody, který může způsobit rakovinu Seznamte se s Trihalomethany (THM). Látkami, které jsou pravděpodobně tím největším skrytým rizikem, které vám teče z kohoutku.

Otočíte kohoutkem, napustíte si sklenici vody a… ucítíte to. Ten jemný (a někdy docela silný) závan bazénu. Chlor. Chlor je pomalý zabiják Je to jedna z nejčastějších věcí, kterou s klienty řešíme. „Ta voda nám prostě nechutná. Má takový chemický ocas.“ A mají pravdu. Ale než chlor odsoudíme, musíme si přiznat jednu věc: Bez něj by to nešlo. Tedy alespoň ne v té dlouhé cestě potrubím k vašemu domu. Proč tam ten chlor vůbec je? Představte si vodovodní řad jako dálnici. Voda mu